Je třeba vyjít z ustanovení 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů. Zde se skutečně uvádí, že je osvobozen peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Ovšem, aby byl příspěvek na straně zaměstnavatele daňově uznatelným, musí přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny
trvat aspoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování je možné uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu, bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu (§ 176 odst. 1 písm. a) zákoníku práce).
2. Naši zaměstnanci pracují v dlouhých směnách, kdy čerpají dvě přestávky na jídlo. Můžeme těmto zaměstnancům poskytnout další peněžitý příspěvek?
Při poskytování druhého příspěvku musí být zaměstnavatelé opatrní. Osvobození na straně zaměstnance je totiž vázáno na jednu směnu, bez ohledu na její délku. Platí i pro část směny bez bližšího časového vymezení (podmínka 3 hodin je stanovena pro daňovou uznatelnost na straně zaměstnavatele). Druhé osvobození stravovacího paušálu není možné uplatnit v případě směny delší než 11 hodin, přestože by bylo na straně zaměstnavatele dle zákona o daních z příjmů daňově uznatelné. Při směně delší než 11 hodin (včetně povinné přestávky na jídlo) lze jako daňový výdaj uplatnit další stravenku nebo stravovací paušál. Další stravenka by v této situaci osvobozena byla, stravovací paušál (jak je výše vysvětleno) nikoli.
3. Zaměstnanec pracuje v rámci pracovního poměru a souběžně také na dohodu o pracovní činnosti. Lze poskytnout peněžitý příspěvek v limitu pro osvobození v tomto případě dvakrát za jeden den, pokud zaměstnanec odpracoval směnu v každém pracovněprávním vztahu? Nebo se to v rámci jednoho daňového základu sečte a vznikne nadlimit pro zdanění?
Vždy je třeba znát konkrétní délku směn. V případě, že by pracovní směna nebyla v příslušném smluvním vztahu stanovena a zaměstnavatel by přesto poskytl peněžitý příspěvek na stravování, nebyl by z důvodu nesplnění podmínek od daně z příjmů osvobozen, neboť by se nejednalo o peněžitý příspěvek na stravu poskytnutý „za jednu směnu“. Celý příspěvek by se tak posoudil jako zdanitelný příjem ze závislé činnosti. Pro účely daňového osvobození peněžního příspěvku na stravování není tedy rozhodující skutečnost, zda příjmy ze závislé činnosti plynou zaměstnanci od téhož zaměstnavatele na základě jednoho smluvního vztahu nebo souběžně na základě více smluvních vztahů, ale počet stanovených pracovních směn, které u daného zaměstnavatele zaměstnanec odpracoval,
vysvětlil pro server Podnikatel.cz Zdeněk Vojtěch za ministerstvo financí. Zároveň připomenul, že daňové osvobození peněžitého příspěvku poskytnutého na stravování není podmíněno odpracováním celé stanovené pracovní směny. Obecně ale platí, že peněžitý příspěvek na stravování (obdobně jako je tomu u stravenky) lze jako daňově uznatelný náklad uplatnit, pokud přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny.
4. Stravovací paušál zaměstnavatel poskytuje předem, nebo zpětně podle počtu skutečně odpracovaných směn?
Pokud je stravenkový paušál poskytován předem, znamená to, zaměstnanec obdrží stravenky na začátku měsíce podle počtu plánovaných pracovních směn a následně dojde ke korekci a daňové uznatelnosti stravenek podle skutečného počtu směn. Podmínkou je samozřejmě odpracovaná směna v délce alespoň tří hodin. Tato podmínka je dána zákonem. Zaměstnavatel sám může pravidla upravit kolektivní smlouvu či interním předpisem a požadovat pro nárok na tento zaměstnanecký benefit odpracování např. 5 hodin.
